2. Přátelské utkání Pionýři slepých uliček Praha vs. No Respect Praha
Tak tu máme druhé přátelské utkání proti týmu No Respect. Vzhledem k tomu, že soupeři odmítli hrát v Řípě a my u nich, tak byl zápas domluven na neutrální půdě a to ve Sport baru Ďolíček (bývalá Hospůdka Sto Piv). Přicházím v doporučeném dresu (růžové tričko modré trenýrky) na místo činu, kde již vyčkává kapitán soupeřů – Vláďa. Vzhledem k tomu, že je ještě čas, nehrotím stoly a přisedám k němu, objednám si, zahážu si s ním a netrpělivě vyčkáváme, kdo další na zápas dorazí. Marek volá, že se vyskytuje U Džbánu, a tak je Vláďou odvelen do Pivek. V zápětí přichází třetí a poslední hráč soupeřů Honza. Nemám potuchy, kde všichni jsou, a tak nelením a rozesílám SMSky. Obratem odpovídá Helí, že se vrátila právě ze soustředění s Dártama a ještě dotáhla domů matraci a má toho plné kecky, tak že nedorazí – o ní se to ovšem vědělo a tudíž se s Helí ani nepočítalo. Stále netrpělivě čekám, kde je zbytek týmu. Aby mě soupeři trochu povzbudili, tak si jdu s Markem zaházet. Nicméně mě stejně poráží. Volá Pavel. Zvedám telefon abych se dozvěděla, že na to s Verčou zapomněli a jsou někde na výletě. S omluvou soupeřům pokládám telefon a modlím se aspoň za Ferdu. Nicméně ten mi nebere telefon. Jako jediného zástupce Pionýrů mě hanba fackuje a spolehlivost týmu fascinuje. Nicméně když už jsme se tady slezli, tak je škoda si nehodit. Vláďa navrhne DTLko. Všichni souhlasí a tak si dáme zápas No Respekt Pionýrka (Vláďa – Olí) vs. No Respekt (Honza – Marek). Jako domácí začínáme. Já prohrávám 2:0 s Honzou a Vláďa 2:0 vyhrává s Markem. Cricket je napínavej až do konce. V prvním zápase sice vedeme, ale já nemám pozavíráno. Vláďa nemá kde bodovat a tak kluci dohánějí kde se dá. Všechno zavřeno a už mi chybí jen střed a nejsem schopná ho píchnout, klukům stačí středy dva. Marek dává jeden a protože Vláďa nemůže nic, je přepnut a Honza posílá druhý potřebný střed na výhru. V druhém zápase Vláďa volí jinou taktiku a posílá mě na 19 místo dvacky, soupeři si v klidu zavírají dvacítky a my blbneme na devatenáctkách, kluci se dostávají do vedení, Vláďa se až do konce snaží dohánět na bodech, zatímco já zavírám čísla, ale nakonec se nám nová taktika nevyplácí a Mára s Honzou vyhrávají i druhou hru. Nastupuji proti Markovi a mám pocit, že vidím terč prvně. Svůj zápas prohrávám a Vláďa zachraňuje výhrou. Čeká nás čtyřhra za 2 body. Dohadujeme se že dáme klasickou ligovou čtyřhru. Opět dramatizuji celé utkání, protože náhozy jsou dosti prapodivné, reklamní pauza se na mojí straně protahuje donekonečna, kdežto Vláďa mě trpělivě podporuje a snižuje nádhernými náhozy. Ha Olí našla zvonek, tak se taky povedlo o něco snížit a Vláďa zavírá. Velmi podobný je i následující leg, který také vyhráváme. Konečný stav 6:4 pro nás. Takže díky Vláďovi mají Pionýři poloviční úspěch. Ještě jednou všem zúčastněným s omluvou za celý tým děkuji za to, že dorazili a že mě nezabili.